Dostupné bydlení pro každého je vizí pro lepší život

Dostupné bydlení se velmi často zaměňuje se sociálním, ale s tím naše vize dostupného bydlení pro každého nemá nic společného. Dostupné bydlení má být cenově přijatelné pro seniory, matky s dětmi po rozvodu či rozchodu, stejně tak pro rodinu s průměrnými příjmy, mladé i starší startující nový život jednotlivců nebo párů, zkrátka pro všechny, pro které není snadné dosáhnout na dnešní vysoké nájmy, a už vůbec ne na hypotéku nutnou pro nákup vlastního bydlení.

Stát, vlády i zastupitelé měst a obcí na státní a obecní bydlení po revoluci zcela rezignovali. Nebýt masivní výstavby panelových domů od šedesátých až do devadesátých let, nemá třetina obyvatel kde bydlet.

Státní správa nechala výstavbu nových bytů na developerech, tedy těch, co staví za účelem zisku a ne pro blaho národa.

Díky nedostatku bytů šplhají jejich ceny do závratných výšek a co horšího, do těchto výšek sebou táhnou i ceny nájmů, především ve velkých městech, ale nejen tam. Další velkou ranou pro bydlení jsou pronájmy přes Airbnb a další platformy.

A jako zcela zcestný mi přijde způsob přidělování volných bytů např. v Praze, kdy se obálkovou metodou soutěží nejvyšší nabídka ceny.

Proto je potřeba začít okamžitě s výstavbou nových státních a obecních bytů, současně zastavit prodeje pozemků měst a obcí vhodných k bytové výstavbě. Navíc stát, města i obce mají oproti developerům obrovskou výhodu, můžou stavět na svém pozemku a při kalkulaci ceny bytů nemusí počítat se ziskem, již tím se výsledná hodnota každého bytu sníží.

Kde na to vše vzít? Část ze státního rozpočtu a část ze současné i minulé privatizace bytového fondu. Je to investice do občanů a především do budoucnosti obyvatel.

Nejdůležitější je fakt, že v takových bytech může být nájemné na polovině současných tržních nájmů, možná i na třetině.

A vzrůstající počet bytů bude vážnou konkurencí pro stávající majitele domů i bytů, a kde se snižuje poptávka, snižuje se cena.

Dnes zájemce o vlastní bydlení žene systém do rukou developerů a bank, ti na této nečinnosti veřejné správy vydělávají.

Další variantou je družstevní výstavba na bázi podílů a bezúročných státních půjček, družstevní byty i rodinné domy proč ne.

Jsou země, kde je většina bytového fondu nájemního ve vlastnictví státu nebo měst a obcí. Rakousko je nejlepším příkladem. Samozřejmě, kdo chce, může sáhnout po hypotéce a bytu od developera, ale proč se máme my lidé toužící po bydlení zadlužit na několik desítek let?

V úvodu jsem zmiňoval seniory a matky s dětmi, většina z nich se stydí chodit pro podporu na bydlení a vím že to potřebují, nezvládají současnou situaci. Myslím, že víc než sociální dávky, by těmto skupinám pomohlo levné bydlení. Bydlení bez stresu, důstojné, a věřte, tento systém do budoucna odbourá potřebu dávek a příspěvků na bydlení celoplošně.

My za takový způsob bydlení bojujeme a věřím, že tento boj pro nás všechny vyhrajeme.